KAPRAŘSKÉ HOVORY – PONAUČENÍ
Zjistili jste během tohoto roku při rybaření něco, co by vás přimělo přehodnotit některé aspekty vašeho přístupu k rybolovu, nebo došlo při chytání k nějaké události, která by vás přiměla se nad tím zamyslet?
JULIAN CUNDIFF – vyladění
Protože můj čas na rybaření je omezen jen na dobu od března do října, a to ještě zvládám chytat jen přes noc, vždycky jsem musel umět hospodařit s časem a poznat, kdy mám přitlačit na pilu a kdy si čas ušetřit. Někdy je třeba věnovat se chytání tři noci v týdnu, jindy úplně stačí jedna… Právě v tomto roce víc než jindy jsem poznal, kdy přidat a kdy si návštěvu u vody odpustit. Naučit se vyladit na možnosti revíru je tím VŮBEC nejdůležitějším aspektem kaprařiny. Pro sportovní rybáře, kteří mohou rybolovu věnovat více času, to není tak obtížné. Ostatní, jako například já, pak musí neustále odhadovat (ať už na základě poznatků a zkušeností, nebo naslepo), kdy stojí za to vynaložit o něco více úsilí a vydržet, přidat den navíc, přemístit se a tak dále. Letos jsem se zaměřil na tři revíry, a místo abych pořád chytal na jednom jediném (poté, co jsem na nich zkoušel chytat dva nebo tři roky po sobě), naučil jsem se, na který je nejvhodnější se zaměřit a kdy. Podle počasí, rybářského tlaku i ročního období už obvykle dokážu odhadnout situaci a vím, kterou vodu vybrat, abych byl ve správný den na správném revíru. Tohle nejde řešit jen na základě instinktu (pokud tedy nejste zrovna Rod nebo Terry). K tomu se musíte postupně propracovat. Když se ohlédnu za svými výsledky za rok 2013, mnohokrát se mi podařilo nachytat za jedno sezení 5 – 13 kaprů, přičemž obvyklá norma je přinejlepším jeden až dva. Tento výsledek není dílem náhody, ale je to ovoce pečlivého zaznamenávání výsledků, ať dobrých či špatných, a ještě pečlivějšího promýšlení a plánování. K úspěchu mi hodně pomohlo používání produktů, jako jsou pelety Riser Pellets, Soluballs, 10mm boilies při chytání na položenou nebo zas prochytávání sloupce s nástrahami typu zig, a v neposlední řadě správný odhad vhodného revíru. Takže ano, tento rok byl rokem, kdy došlo k posunu o nějaký ten krok kupředu. Abych byl připraven chytat tři noci v týdnu, musel jsem mít mimo jiné neustále navázán dostatek montáží a připravený dostatek nástrah pro jakékoliv podmínky. A jestli jsem si v předchozích letech plánoval čas, pak v současnosti jsem organizováním a plánováním doslova posedlý…

KEITH JONES – Méně je někdy více
Na obou hlavních revírech, na které jsem se od jara zaměřil, je povoleno chytat maximálně na dva pruty, proto jsem nakonec po zralé úvaze usoudil, že nemá valný smysl kupovat si licenci na víc než jeden prut. Od té doby, ačkoliv jsem si dopřál i pár náhodných výletů a společenských posezení na revírech, kde se smí chytat i na tři nebo dokonce na čtyři pruty, se držím limitu dvou prutů, který jsem si sám vytýčil, a přineslo mi to pár cenných ponaučení.
V časném létu jsem byl jako host chytat na poměrně malém revíru a seděl jsem vedle kamaráda, který na tom poměrně malém prostoru chytal na čtyři pruty. Já jsem chytal jen na dva pruty a nástrahy na háčku jsem měl umístěné maximálně padesát metrů nalevo od jeho provnaděné plochy a dařilo se mi, kdežto on měl záběrů jako šafránu. O několik týdnů později na úplně jiném revíru, kde jsem chytal na mnohem větší vodní ploše, jsem s použitím jednoho jediného prutu chytil svoji největší rybu sezóny. Nalevo i napravo ode mne byla hladina doslova rozkrájená vlasci všemi směry a ti, co je hlídali, vyšli naprázdno.
Vlasec De-Cam Mono, který používám, se dokonale potápí a na dně je pouhým okem téměř nerozeznatelný. Podle mého názoru je právě tak účinný a nenápadný jako mnohem dražší fluorokarbonové vlasce. Jsem si však jistý, že když jde o to přelstít rybu vystavenou rybářskému tlaku, může být to, co kapr „vycítí“, právě tak důležité jako to, co vidí nebo zjistí ostatními smysly.
Díky svým letošním zkušenostem jsem si uvědomil, jak je důležité správě vyhodnotit každou individuální rybářskou situaci a zvolit tu nejvhodnější taktiku pro dané místo. Jedna věc je stoprocentně jistá – víc prutů ještě nemusí automaticky znamenat víc šancí na úspěch.

STEVE BRIGGS – V jednoduchosti je krása

Myslím, že pokaždé dostatečně důrazně vyzdvihuji to, že bychom měli postupovat co nejjednodušší cestou a že zbytečné překombinování vede jen ke zmatku – a k menšímu počtu vytažených ryb. I při nejlepší vůli se ale i já sám někdy této zásadě zpronevěřím a jedno z nedávných sezení mi ukázalo, jak snadné je všechno pokazit, když zbytečně moc přemýšlíte o tom, co děláte.
Problém začal, když jsem přijel k jednomu britskému revíru, který jsem v minulém roce docela slušně prochytal. Ryby se přede mnou ukazovaly a já jsem si byl jistý, že mé nástrahy typu sněhulák budou fungovat bez problémů. Nestalo se tak a to mě zmátlo zvlášť proto, že kolega naproti mně na ně chytal s úspěchem. Přešel jsem na režim „krátká návštěva“, jak označuji zkoušení nejrůznějších věcí, abych se co nejrychleji dostal k záběru. Nemám v oblibě montáže typu chod, ale dal jsem jim šanci, bohužel se stejným výsledkem. Vyzkoušel jsem i kloubovou montáž s nástrahami pop-up, což se mi v minulosti mnohokrát osvědčilo, zkoušel jsem montáže typu zig a dokonce i plastové červy, když se mi ryby promenovaly pod nosem – a záběru jsem se nedočkal na nic z toho.
Jak čas běžel, konečně jsem se zklidnil. Zamyslel jsem se nad tím, co dělám a co bych v takovém případě radil druhému. Dospěl jsem k závěru, že má rada by zněla vzít to do ruky co nejjednodušeji a být trpělivý, pokud se nedaří. Uvázal jsem proto pár nových montáží s háčkem Fang Twisters velikosti 6 na 25lb háčkových návazcích Missing Link. Použil jsem vždycky jen dva kousky pasty Cling On a na konci byla jen jediná 15mm nástraha na položenou Monster Squid, zrovna taková, jaké jsem rozdával jako reklamní dárky.
Výsledkem bylo, že když už jsem se málem chystal začít balit, chytil se na to krásný lysec. Ušetřil mi zklamání a já jsem díky tomu odcházel domů s úsměvem. Vždycky je příjemné, když se daří, ale někdy je to obtížné a tentokrát jsem musel dát na vlastní radu, abych otočil štěstí tváří k sobě. Z toho všeho plyne poučení, že když se u vody chvíli nedaří, nezačínejte hned všechno měnit. Držte se toho, co znáte a čemu věříte – a prostě buďte trpěliví. Někdy nezbývá než čekat, až ryba udělá chybu!