richie-hall-02Na otázky odpovídá přední anglický závodník Richie Hull (team Kamasan Starlet).

Richie, posledně jsi zmínil svůj univerzální feederový prut Garbolino, který používáš při rybářských festivalech. Můžeš ho našim čtenářům ještě více přiblížit?

Prut Garbolino G Feeder skutečně splňuje mé nároky při týdenních rybářských festivalech. Na rybnících je postačující jeho délka 3,3 metru. Špice dovolují rozsah vrhacích zátěží 20 až 75 gramů. Pohodově s ním lovím pětihodinové závody, vždyť jeho hmotnost je 175 gramů. Patří do nejvyšší cenové kategorie, je velice ohebný a pevný, zdolávám s ním všechny druhy ryb, od cejnů až po velké kapry.

Jak postupuješ v přípravě na feederový závod, jak zvolíš správné krmítko?

Při našich soutěžích nemohu v přípravě nahazovat s krmítkem, to mohu použít až během vlastního závodu. Pro přípravu feederového prutu proto použiji vyměřovací olova, která mi poslouží při hledání požadované vzdálenosti. Nejjednodušší je to na velkých vodních plochách (přehrady, velké rybníky), kde se jen rozhodnu pro nějakou vzdálenost, nahodím a zaháknu za klip cívky. Mnohem složitější to je na menších vodních plochách, kde se ryby často soustředí u protějšího břehu. Vyzkouším různé gramáže, až najdu tu nejoptimálnější, se kterou lehce házím do požadované vzdálenosti. Na rybnících to většinou bývá těsně u protějšího břehu nebo u ostrova. Zabere to dost času, než najdu tuto vzdálenost, abych chytal těsně při břehu, ale zároveň takovou, abych nekončil v trávě a keřích na druhé straně. S vyměřovacím olovem a nejlépe bez háčku (návazce) házím ze začátku jemně, pak stále dál, až jsem blízko protějšímu břehu. Když olovo nestačí, vyměním ho za těžší. Při nahození do optimální vzdálenosti odmotám asi půl metru vlasce z cívky navijáku, zaháknu ho za klip cívky, jednou omotám kolem cívky a ještě jednou zaháknu. Pak už jen vyměním vyměřovací olovo za krmítko stejné gramáže, přidám návazec s háčkem a jsem připravený na závod. Správné zastavení udice s krmítkem před dopadem je otázkou praxe. Je však nutné se tomuto naučit, aby se lovilo a krmilo neustále ve stejném místě. Při dokonalém zvládnutí této techniky si můžete dovolit lov s těžším krmítkem, což je ideální za horších povětrnostních podmínek. Feeder není určen jen k lovu na delší vzdálenosti, často s ním chytám i v děličové 16metrové vzdálenosti, např. když je velice silný vítr. Někdy se také ryby soustředí za nakrmeným místem děličky, do kterého jen občas najíždí, a pak také sáhnu po feederovém prutu. Nejraději používám krmítka 20 až 30 gramů a jejich velikost volím podle toho, kolik krmení chci do vody dopravit.

Používáš krmítko vždy?

Feederové chytání neznamená, že musím vždy použít krmítko. Nepoužiji ho především tehdy, když jsou ryby velmi opatrné a dopad velkého krmítka by je plašil. Tehdy ponechám vyměřovací závaží a lovím jen s ním. Nepoužiji ho ani tehdy, když návnadu do míst lovu pouze nastřeluji, pak krmítko nepotřebuji.

Jaký je rozdíl mezi volbou krmítka na řece a na rybníku?

Mimo toho, co již bylo řečeno, na stojáku můžeme v podstatě použít jakkoliv těžké krmítko, při použití příliš lehkého krmítka však nemusíme vždy nahodit do požadované vzdálenosti. Obecně však platí, že se používají lehká krmítka. Na řece je jiná situace a výběr je mnohem složitější. Rozhodující je proud vody, hloubka a profil dna. Použijete-li příliš lehké krmítko, půjde s vodou, a při použití příliš těžkého jsou zase horší záběry a je jich méně. Musíme proto vhodnost krmítka vyzkoušet. Začneme lehčím a postupně dáváme těžší, dokud na špici nevidíme, že krmítko ve vodě sedí.

Jak správně nastavit prut při lovu s feederem, je také rozdíl mezi stojákem a řekou?

Nejdůležitější při práci s prutem na stojáku je napnout vlasec pod vodou, špici mít asi 5 cm nad hladinou a mít ji tak napnutou, aby byla mírně prohnutá. Jinak když ryba zabere ve směru k nám, neuvidíme záběr. Prut mám umístěný do strany pokud možno kolmo ke směru nahozené udice. Není to ale podmínkou, prostě nahodím a položím prut do strany podél břehu tak, jak mi to podmínky dovolí. Důležité je, aby závodník seděl pohodlně ve směru nastraženého prutu a mohl okamžitě reagovat na záběr. Na řece by měl jít prut do výšky a končit trochu nad hlavou. Pro tuto výšku si nastavím feederový držák a konec prutu zapřu o nohu. Špice je opět pod úhlem, tentokrát vždy po směru toku, a na rozdíl od stojáku musí být vlasec ve vodě v mírném oblouku pro lepší viditelnost záběru.

Jak ryby správně zasekávat?

Kapry není nutné zasekávat, pouze namotávat, jelikož záběr je velmi patrný a kapr se už v podstatě při záběru zasekl sám. Cejn se projevuje pomalým delším záběrem. Je lepší vyčkat, dokud špice v ohnuté pozici na moment zůstane, pak jemně zaseknout. Velice často se totiž špice vrátí, není to však záběr, ale pohyb vlasce od ryb, které se pohybují kolem nástrahy. Plotice se projeví větším počtem krátkých rychlých záběrů. Není potřeba moc zasekávat, protože to většinou udělá za nás.

Prozradíš nám, jakou používáš montáž?

Používám velice jednoduchou a osvědčenou feederovou průběžnou montáž, její sestavení je zřejmé z fotografie. Nejnamáhanější část, kde se volně pohybuje karabinka s krmítkem, je tvořena zdvojeným vlascem. Jako zarážka krmítka při nahazování slouží malý korálek. Pod korálkem je spodní očko k upevnění návazce s háčkem. Tuto sestavu používají tisíce našich závodníků, je jednoduchá a hlavně rychle sestavitelná. Také v případě uváznutí zpravidla utrhnu jenom návazec s háčkem a montáž je vlastně neporušená. Závod většinou začínám s návazcem o délce 40 cm a podle situace pak měním jeho délku tak, jak jsem popsal minule. Ještě pro zajímavost, v rybářském komplexu „White Acres“ nesmíme použít návazec kratší než 30 cm.

Jak správně nastražit kukuřici a jak pelety?

K jejich nastražení používám háčky s očkem, které nám umožní při jejich navázání vytvořit další přívěs pro nástrahu, takže je umístěna mimo háček. Na kukuřici, maso a měkké pelety se používá „hair rig“, propíchnutím upevníme nástrahu na vlasec mimo háček. Pro tvrdé nástrahy, především pelety, se používá elastické očko, do kterého peletu přichytíme. Bylo by to na dlouhé povídání a těmto různým způsobům nastražení a zkušenostem s nimi můžeme věnovat některý z dalších dílů.

Co když ryby špatně berou a na co si dát pozor?

Když ryby špatně berou a já musím použít feeder, nedávám krmení do krmítka, prodloužím forpas, ale nikdy ho nezeslabuji. Nemám zde amortizér, jako např. u děličky, takže bych se slabším návazcem větší rybu pravděpodobně utrhl. Nejdůležitější je chytat feeder jednoduše, čeští rybáři většinou vše zbytečně komplikují. Například není důležitá barva a síla vlasce, ale u vás se o tom vedou dlouhé debaty. Rozhodující je praxe, stovky hodin odchytaných závodů nic nenahradí.

Na základě čtenářských dotazů sestavil blok otázek L. Fröhlich
Další dotazy pro Richie Hulla můžete posílat do redakce časopisu na adresu: redakce@sport-rybolov.cz